S tím jak dny se venku zkracují a slunce už nemá dostatek síly, aby vystopalo až nad hlavu, nám i rostlinky na zahrádce pomalu upadají k zimnímu spánku. A aby se na jaře probudili silné, budou potřebovat naši pomoc. V pěkných podzimních dnech, jako je ten dnešní, jde práce hezky od ruky a hodnota pohody na pohodametru Vám zázračně stoupne. Poradíme Vám, jak postupovat.
Dobrý sestřih dělá divy
Trvalky, které na zimu zatahují (například srdcovky), Vás budou potřebovat spíše na jaře k dočištění trsů od zbytků zaschlých lodyh. Pozornost proto věnujte druhům, jimž přes zimu zůstávají zdřevnatělé nadzemní části, odkvetlá květenství a prosychající olistění.
Nejdřív přijdou ke slovu nůžky – zkraťte nadzemní část trvalek několik centimetrů nad zemí, a pokud nemáte jiný materiál na přikrytí rostlin, klidně použijte, co jste ostříhali.
Stálezelené trvalky neřežte, odstraňte jen nepěkná odkvetlá květenství a rostliny očistěte, okrasné trávy neřežte před zimou vůbec. Jejich trsy svažte, aby se nerozklesly pod tíhou sněhu nebo nepolámaly větrem, budou Vám zdobit zahradu celou zimu.
Mladičké a zimouřivé trvalky
Pokud jste koncem léta sázeli nové rostliny nebo dělili trsy starších, bude jim lépe pod přikrývkou z chvojí nebo listí.
Ještě před tím, než trvalky zakryjete, prokypřete zem mezi trsy a přidejte jim vrstvu dobrého, uleželého kompostu. Prokypření omezí odpařování vláhy z půdy a kompost poslouží jako pokryv a zásobárna živin pro příští rok.
Čím starší, tím hezčí
Mnohé trvalky jsou dlouhověké a s přibývajícími lety získávají na kráse. Jmenovat mohu například srdcovky, třemdavu, čemeřice, bohyšky, pivoňky, terčovky a palmovou lilii (Yucca filamentosa).
Jsou hodně odolné proti mrazům, ale nic nezkazíte, pokud použijete kryt z chvoje na Kniphofii nebo Yuccu – jde spíše o zastínění listů, jež bývají v zimě poškozeny sluncem nebo ledovým větrem. Během roku nepotřebují tyto mnoholeté krásky téměř žádnou péči, zjara přivítají přihnojení kompostem, jako ostatně všechny trvalky.
Prohlédněte trsy vašich vytrvalých kopretin; ušlechtilé kultivary potřebují každý druhý rok rozdělit, jinak špatně přežívají zimu. Podzimní astry se bujně rozrůstají, proto se stává, že kvetou po obvodu trsů, ale střed nemá dostatek živin – tam rostlina skomírá. Pomoc je jednoduchá: rozdělit a přesadit alespoň každý třetí rok.
Když chybí bílá peřina
Mrazy bez sněhu trvalkám nesvědčí, zvláště trvají-li delší dobu. Jestliže pěstujete méně odolné druhy, musíte je přikrýt ještě před příchodem pravidelných nočních mrazů.
Choulostivá je z okrasných trav Cortaderia, jež navíc potřebuje ochranu proti vlhkosti. Trs trávy svažte, zasypte vyšší vrstvou listí a zakryjte fólií proti vlhku. Navrchu jej zatižte chvojím, a až se na jaře oteplí, odstraníte přikrývku a rostlinu seříznete.
Zimní přikrývku dopřejte i paznehtníku, sasankám, střevíčníkům nebo nízkým kosatcům (Iris kaempferi). Kryt z chvojí neuškodí žádným trvalkám – je vhodný jako přistínění v zimních slunečných dnech, kdy vyrovnává vysoké teplotní rozdíly.
Sklaničky jsou také trvalky
Holomrazy skalničkám neprospívají, proto partie s nově vysázenými a choulostivými rostlinami zakryjte chvojím. Není to sice plnohodnotná náhražka sněhu, ale uchrání skalničky hlavně v předjaří, kdy slunko nabírá na síle a probouzí rostliny, jež se pak v noci musí vypořádat se silnými mrazy.
Trpí i celkem odolné druhy jako floxy, iberky či devaterníky, jimž slunko popálí listy – neuhynou, ale dost utrpí jejich jarní vzhled. V místech s pravidelnou sněhovou pokrývkou a mírnými mrazy kolem minus pěti stupňů je zimní kryt skalky celkem zbytečný.
Listí dejte raději do kompostu
Na kryt skalkových rostlin nepoužívejte listí (hodí se ale k zakrytí kořenového systému pěnišníků a azalek), nedostane se pod ně vzduch (ale myši zaručeně). Opakované tání a předjarní deště přemokří půdu, která pod slehlou vrstvou listí neoschne, a rostliny uhnijí.
Pod chvojí se také lépe kontrolují skalničky, jež raší a kvetou už v únoru. V tom případě je pak budete moci částečně odkrýt. Zjara pak spolu s chvojím oberte i odumřelé nadzemní části rostlin, skalničky přitlačte (bývají vytažené mrazem) a dosypte zeminu.
Nespěchejte s vítáním jara
Nenechávejte kryt na trvalkách dlouho, aby rostliny nežloutly a nevytahovaly se nedostatkem světla, ale neuspěchejte ani jarní „otužování“ a chvoj nevyhazujte. Počasí nebývá jisté a po teplých dnech může přijít opětovné období mrazů – pak se bude lehká přikrývka hodit.
I když všechny trvalky přivítají jarní slunko s radostí, odkryjte je raději v podmračeném dni nebo postupně chvoj nadlehčujte – rostlinám hrozí na prudkém slunci popálení, musí si nejprve pár dnů zvykat na plné světlo.
Máte vodní rostliny?
A k nim i přiměřeně hluboké jezírko? Pak jste bez starostí a rostliny přezimují pod vodou. Potřebujete-li ale jezírko na zimu vypustit, musíte mít alespoň padesát centimetrů hlubokou nádrž.
Rostliny umístěné na jejím dně zasypte až po okraj vrstvou listí a zakryjte chvojím proti rozfoukání větrem. Na jaře očistíte rostliny i jezírko a napustíte vodu. Ranní mrazíky už leknínům ani ostatním vodním druhům neublíží.
Máte hotovo? Pak popřejte svým trvalkám klidný zimní spánek, občas zkontrolujte, jak se jim daří, a těšte se na nové jaro.